Nová stránka 5

GENERÁLNÍ PARTNER

HLAVNÍ PARTNEŘI

OSTATNÍ PARTNEŘI

PARTNERSKÉ ORGANIZACE

 

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

Schubert: Nejtěžší bylo semifinále s Kanadou

úterý 07.06.2016, 17:12 | | Reprezentace - Mistrovství světa - veteráni
Schubert: Nejtěžší bylo semifinále s KanadouČeští reprezentanti zaznamenali v minulém týdnu velký úspěch. Na Mistrovství světa v inline hokeji Masters získali zlaté medaile v obou kategoriích, jak v té od 38 let, tak v té od 45 let. Cestu turnajem v následujícím rozhovoru popisuje kapitán týmu od 38 let Ronald Schubert.

Jak byste obecně zhodnotil turnaj, co se týče organizace a podobně?

Organizace byla o sto procent lepší, než byla loni v Německu. Myslím si, že organizátoři udělali maximum. Turnaj byl co se týče obsazení výborný. Přijely zahraniční týmy, které tomu daly novou krev. Za poslední roky turnaj v tomto ohledu, myslím si stagnoval. Jestli to takhle bude pokračovat dál a bude se takto zvyšovat konkurence a kvalita turnajů, tak doufám, že to bude lákat třeba i týmy ze Skandinávie, které by mohly přijet.

První zápas jste hráli se Slovinskem, které bylo na turnaji vůbec poprvé. Překvapili vás Slovinci něčím?

My jsme Slovince neznali, byla to pro nás velká neznámá. Věděli jsme, že mají docela dobrý tým, který hraje vlastně A skupinu IIHF. Narazili jsme na tvrdý obranný odpor. Hráli vlastně ve čtyřech vzadu a hrozně těžko se přes ně přecházelo do útoku. Navíc měli výborného gólmana, podle mě jasně nejlepšího na turnaji, takže góly se jim dávaly opravdu těžko. Remíza 3:3 pro nás nakonec byla ještě milosrdná, protože jsme prohrávali 1:3. Slovinci byli velké překvapení, nakonec skončili myslím pátí v celkovém pořadí, což si myslím, že úplně odpovídá.

Poté přišly na řadu zápasy proti Velké Británii a Německu. Tam se asi nic jiného než debakl neočekávalo...

Skončilo to debaklem obou dvou, ale i přes to bylo vidět, že ty týmy šly hodně nahoru. Je těžké se k tomu nějak vyjádřit. Oni se snaží, jsme rádi, že jezdí, protože dělají třeba i nějakou osvětu pro ostatní týmy, které by třeba chtěly přijet. Je to to samé jako třeba v jiných skupinách Austrálie nebo Nový Zéland. Je to určitě dobře pro celý inline hokej. 

Ve čtvrtfinále na vás vyšlo Slovensko. Přesto, že jste byli favorité, tak Slováci se na Čechy asi vždy dokáží vybičovat ...

Ani bych neřekl, že je to vždy vybičované. V ledním hokeji to tak možná je, ale v inlinu je mezi námi přátelštější atmosféra, známe se už dlouho a poměrně dobře. Nezdá se mi, že by na hřišti to bylo nějak vyhrocenější. Oni letos přijeli trochu oslabení a výsledek 9:1 tomu asi odpovídá. Myslí si, že příští rok, kdy turnaj bude v Bratislavě, ten jejich tým bude vypadat úplně jinak, než vypadal teď. 

Zápas s Kanadou byl pro vás asi nejtěžší na turnaji. Souhlasíte?

Souhlasím. My jsme prvních patnáct minut hráli výborně. Vedli jsme tři nula. Potom jsme maličko upustili a přišlo mi, že si každý najednou chtěl dát gól, aby se někam zapsal. Dostali jsme dva rychlé góly a zápas se hodně vyrovnal. Od druhé půlky jsme začali hrát zase svojí hru a nepouštěli jsme je do výraznějších šancí.Nakonec jsme si to potvrdili těmi dvěma góly do prázdné brány, když odvolali brankáře. Je ale fakt, že to byl asi nejtěžší zápas.

Američené ve finále možná trochu doplatili na to, že měli méně hráčů...

Únava tam byla znát. Docházely jim síly a bylo to jasně viditelné. Vlastně ti dva nejlepší hráči menšího vzrůstu, Watanabe a Limbaga, tak hráli výborně, nicméně trochu jim pokulhávala ta zadní řada, kdy ti obránci stáli a celkem bez problémů jsme se přes ně dostávali. Posledních dvacet minut jsme si pak takticky zkontrolovali a Američany jsme vůbec nepustili do hry, možná proto to byla ke konci pro diváky trochu nuda, ale takhle se ten inline hraje. Každá ztráta puku je potenciální nebezpečí pro bránící mužstvo. My jsme si řekli, že to udržíme až do konce, a to se nám povedlo.